Na rozdíl od ostatních stránek, kde jsou nahoře ty nejnovější příspěvky, zde budu básničky řadit abecedně podle jednotlivých trénovaných písmenek, abyste mohli snadněji najít tu, kterou zrovna potřebujete. Básničky zřídkakdy tím kterým písmenem začínají, ale snažím se, aby se v nich objevovalo co nejčastěji – a přitom aby dávaly smysl – a ideálně se u nich pobavili děti i rodiče.

A

Ranní chvátání
Tázala se malá Háta,
pročpak máma ráno chvátá.
„Zaspala jsem, Háto, strašně,
svačinu máš na dně v brašně.
S tátou vyprav se dnes sama.“
– z tramvaje nám mává máma.

B

Prázdniny u babičky
Béďa v létě běžně bydlí
u babičky Barbory.
Ta ve srubu v Bystré sídlí, 
pěstuje tam brambory.
Na hnůj Bára v bílé stáji
sbírá bobky kobylí,
plody po nich brzy zrají,
to je vidět bez brýlí.
V blízkém boru rostou hřiby,
bedly, babky, brusinky,
v bystré říčce plavou ryby,
z huby pouští bublinky.

Č

Básnička o lačné Kačce
Kačky černá kočička
máčí čumák do mlíčka.
Kačce v břiše značně kručí,
na číču teď lačně čučí,
pláče přitom trošičku,
že má prázdnou ledničku.
 

D

Hudební
David jednou sundal z půdy
dědečkovy staré dudy.
Dědoušek se na něj durdí:
„Hned odnes to haraburdí!“

Davida to neodradí,

po rameni dědu hladí:

„Dudy nikdy, na mou duši,
neslyšely moje uši.
Zadudej mi trošičku,
aspoň jednu písničku. “
Zanedlouho děda rád
pro Davida začal hrát,
do rytmu si dupal botou,
radost rostla s každou notou.
 

Ď

Děda pod Bezdězem
Na výletě na Bezděz
děda brzy sotva chodí,
„Tenhle kopec, to je děs,
raději bych výlet lodí.
 
Kdybych zůstal v ďolíčku,
neskáče mi v srdce v hrudi.
Křeče mám i v malíčku,
v botě díru, pot mě studí,…
Děti dědu chlácholí,
Posaď se tu na lavičku,
i když chodíš o holi,
výstup zvládáš na jedničku.

F

Františkovy fanynky
Ve Frýdlantu vedle fary
fouká Fanda do fujary.
Fanynky ho fofrem fotí,
fialek má plné noty.

K

Smutný králík ve školce – inspirováno knížkou B.Hamblin „Flandil ve školce“

Když se králík Karel vzteká,
ve školce se kdekdo leká.
Kamzíkovi šeptá kavka:
„Je to pěkná netýkavka!
Do každého hnedka strká,
křičí, kope, zlostně frká.“
Kamzík říká: „Kavko milá,
ty bys ho hned odsoudila.
V pátek, když se začlo smrákat,
viděl jsem ho v koutě plakat.
Zeptal jsem se králíka,
pročpak tolik naříká.
Po taťkovi se mu stýská,
proto se vším tolik tříská.
Zkusíme mu přinést dárek,
radši mrkev, nežli párek,
kamarády jestli shání,
kamzík s kavkou jsou tu k mání.“

L

Zapomětlivý lelek
Z Litomyšle do Volyně
zmoklý lelek letí líně.
Chvíli vzlyká, chvíli kleje,
celý den že tolik leje.
Při odletu příliš spěchal,
pláštěnku si v lese nechal.

R

Hrozná zácpa v Praze
Trabant hrozí tramvaji,
která v zácpě trčí,
ať prý uhne ke kraji,
jinak do ní strčí.

Troubit, prosím, není fér,
ani strkat do mě,
koleje mi určí směr,
proto musím rovně.

Ř

Přežraný křeček
Křečka Bořka chytla křeč,
až leknutím ztratil řeč.
K večeři měl třicet křížal,
půlku řepy a pět žížal.
Teď naříká, není ticho:
„Příšerně mě bolí břicho!
Ve střevech mi plyny bují,
lékaře moc potřebuji.“
Lékař přijel v cuku letu,
málem přejel křeččí tetu,
k Bořkovi byl celkem vlídný:
„Teď tři týdny budeš střídmý,
v parných dnech jen dřímej v chládku,
bříško dá se do pořádku.“

 

S

Vosí zásnuby
Vosa Soňa má pas vosí,
vosák Sam jí sladké nosí, (pokud vám nevadí mezidruhové křížení, můžete použít variantu „sysel Sam“)
šeptají si sojky v lese,
že se celý láskou třese.

Dnes se umyl v kapce rosy,
o ruku teď Soňu prosí,
prstýnek má v kapse šosu.
Co myslíte? Získá vosu?

– protože se mi pořád nelíbilo, že v básničce na trénink písmenka S na něj skoro žádné slovo nezačíná, máme tu ještě soví variantu:
Soví zásnuby
Sova Soňa má hlas krásný,
sýček Saša o něm básní,
šeptají si sojky v lese,
že se láskou celý třese,
dnes se umyl v troše rosy,
o sňatek teď Soňu prosí
s prstýnkem z drahého kovu – (ev. „Se syslem z nočního lovu“)
Co myslíte – získá sovu?

Š

Mrška veška
Liška spinká v pelíšku
ve slušivém kožíšku.
Nevíš, proč se ošívá?
Veš ji šimrá na bříšku.

T

Táta tropí hlouposti
Táta tančí po trávníku
v trenýrkách a tenkém triku,
s tetou Týnou od Tramína
testovali tamní vína,
teta se teď trochu stydí,
když tam tátu trsat vidí:
„Zítra místo révy koštu
přitáhnu jen trochu moštu.“

Z

Podzimní zloděj
Ze záhonku zajíc zírá,
v zubech zbytek zelí svírá.
Na zimu tu cizí sklízí,
za zahradou záhy zmizí.
Zahradníka ztráta mrzí,
zajíce prý ztrestá brzy.