Neznáme její přesné datum a místo narození, ale víme, že to bylo v prvních letech 21.století někde na alpských pastvinách. Jak se odtud dostala do hračkářství Sparkys, je příběh stále zahalený tajemstvím, ale z toho mála, co nám Papája prozradila, je zřejmé, že to byla cesta plná dobrodružství, za které by se ani Kuky nemusel stydět.
Ve zmíněném hračkářství ji v létě roku 2004 objevila sympatická mladá slečna Pája, která podlehla jejímu osobitému kouzlu a bez váhání jí zakoupila pro svou, tou dobou veterinu studující a do krav zamilovanou sestru, která se chystala na část léta odletět na veterinární zkušenou do daleké Virginie.
A tak se Papája (jméno dostala právě po Páje) dostala do vlastnictví Štěpánky. Výlet do Ameriky v ní probudil touhu po cestování, a tak od té doby provází Štěpánku téměř po všech jejích cestách, což máme bohatě zdokumentováno (viz fotogalerie).
S Mangem se Papája seznámila zhruba před rokem na jedné Štěpánčině návštěvě u Tomáše. Z počátku ji trochu děsilo, že je dvakrát větší než ona, pak ale z několika opatrných nesmělých rozhovorů poznala, že Mango má stejně laskavé srdce jako jeho pán, a brzy se z nich stali nerozluční přátelé. Nadšení pro cestování spolu sice nesdíleli, ale jinak si výborně rozuměli – a navíc Mango tak krásně hřál… Proto, když jednoho podzimního večera Mango požádal Papáju o nohu, ta moc ráda souhlasila. Snoubenci zatím datum a místo svatby tají, pokud se ale dozvíme nějaké novinky, dáme vám vědět.

Bohužel, Papája se koncem dubna na treku na Malé Fatře, kam doprovázela Štěpánku s Tomášem, ztratila. Možná se jí zastesklo po svobodném cestování na vlastní pěst, možná jen zabloudila. Naposledy byla spatřena 27.4. ráno na vrchu Polom, u cesty mezi pomníkem a vyhlídkou na lom. Kdybyste o ní někdo měl jakékoli zprávy, sem s nimi :-)!
(Bližší informace najdete na facebooku.)