Narodila se 3. září, v roce, ve kterém spatřil světlo světa také E.T. mimozemšťan.
Stejně jako on měla od narození hlavu v oblacích a nohy jen zřídkakdy na zemi, což, jak vám její blízcí potvrdí, jí vydrželo dosud.
Od svých čtyř let bydlí na jižnim okraji Prahy, v malebném panelákovém sídlišti z 80.let, s výhledem na o mnoho malebnější lesy modřanské rokle. (Její mimopražští přátelé tvrdí, že to nejsou žádné lesy ale park, ale ona je neposlouchá a myslí si své.)
Brzy poté, co začala chodit do školy, ji maminka přihlásila do vodáckého oddílu, který kdysi sama vedla. Pro Štěpánku to nebylo zcela dobrovolné, ale po prvních letech, která byla utrpením pro ni i pro vedoucí oddílu, jí vodačení a pobyt v přírodě vůbec přirostly k srdci a staly se jedním z jejích nejoblíbenějších způsobů trávení volného času.
Čas plynul, Štěpánka rostla a po střední škole se vydala za svým dětským snem – na Fakultu veterinárního lékařství v Brně. Rodina v čele s maminkou jí podporovali úžasným zázemím a péčí, a tak, i díky jim, studium v roce 2008 úspěšně ukončila. Od té doby se snaží navracet (převážně) čtyřnohým pacientům ztracené zdraví – případně jim pomáhá bránit tomu, aby ho ztratili.
Na vysoké škole jí také začala čím dál víc dávat smysl křesťanská víra – a to jí časem přivedlo až k vedení skupinky mládeže při sboru Evangelické církve metodistické v Ječné ulici, kde se také poprvé seznámila s Tomášem. Ale to už je jiný příběh. :-)

Ti z vás, které by zajímalo, co je zač ten plyšák „Papája“, kterého Štěpánka téměř všude tahá s sebou, neustále ho fotí a zřídkakdy pere, se o něm (vlastně o ní) mohou více dozvědět —> tady :-).