Naše tvorba (zejména Tomovy fotografie) je hodně ovlivněna naší vírou. Proto se s vámi o to, čemu věříme, chceme podělit.
(Pokud by vás zajímalo naše osobní svědectví, jak jsme se dostali k víře my, můžete si ho (prozatím jen od Štěpánky) přečíst pod tímto odkazem.)
Je to jen hrubý přehled v kostce, kdybyste měli jakékoli doplňující otázky, klidně se ptejte. Věty psané kurzívou jsou vybrané verše z Bible, které se k danému bodu vztahují.
V závorce je pak uvedeno, kde přesně je v Bibli najdete (kniha – číslo kapitoly – číslo verše).
1) „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.“ (1. Mojžíšova 6,4)
Existuje jeden, svrchovaný, dokonalý Bůh, a to jako tři osoby, které mezi sebou mají vztah založený na lásce a jednotě: Bůh Otec, Syn a Duch Svatý.
2) Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej… (1. Mojžíšova 1,27)
Bůh stvořil člověka, aby spolu měli vzájemný vztah založený na lásce a důvěře. Bůh daroval člověku svobodnou vůli, aby se mohl rozhodnout, jestli o tento vztah stojí a jestli důvěřuje Bohu a jeho lásce natolik, že ho bude poslouchat i ve věcech, kterým nerozumí. Zároveň člověka varoval, že pokud poruší pravidla, na kterých jejich vztah stojí, zemře.
3) Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy. (List Římanům 3,23)
Člověk se rozhodl Boha neposlouchat a jít si vlastní cestou. Důsledkem tohoto rozhodnutí (které Bible nazývá hříchem) bylo (je) trvalé odloučení od Boha a s tím spojená smrt.
4) Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. ( List Římanům 6,23)
Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život. (Janovo evangelium 3,16)
Bůh člověka nikdy nepřestal milovat. Hřích ale musel potrestat – nemohl se jen tvářit, že se nikdy nestal. Proto se rozhodl poslat na zem svého Syna – Ježíše Krista. Ten se narodil jako člověk a prožil v lidském těle život na zemi se všemi jeho bolestmi a pokušeními, aniž by někdy zhřešil (tj. porušil jakékoli Boží přikázání). Proto bylo možné, aby na něj Bůh vložil hříchy všech lidí – a tak trest (smrt), která patřila lidem, vzal na sebe on – Ježíš. (Ilustrace ze života)
Třetí den po svém ukřižování byl Ježíš vzkříšen z mrtvých. V následujících týdnech se několikrát zjevil svým učedníkům, aby jim pomohl uvěřit a pochopit, co se stalo – a poté odešel zpět k svému Otci.
5) Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. (List Římanům 10,9)
Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (List Efezským 2,9)
Bůh je tím, kdo člověku daroval odpuštění a milost a umožnil mu se k němu vrátit – člověk sám si to nemohl a nemůže nijak zasloužit. Zároveň ale, aby člověk mohl obnovit svůj vztah s Bohem, je třeba, aby Jeho nabídce uvěřil a vědomě ji přijal. Tj. aby uznal, že potřebuje Boží odpuštění, uvěřil, že Ježíš je Božím Synem, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, a aby mu odevzdal svůj život jako svému Pánu – tj. jako tomu, koho od té chvíle chce poslouchat a kým se chce nechat vést.
Je to podobné, jako by Bůh byl na jedné a člověk na druhé straně propasti, kterou mezi nimi vytvořil hřích. Ježíš svou obětí postavil most, který propast překlene – ale člověk se musí rozhodnout, jestli po tom mostě chce přejít nebo ne.
Ve chvíli, kdy tomuto člověk v srdci uvěří a slovy to Bohu vyzná, jeho vztah s Bohem se obnoví, a s ním i zaslíbení věčného života – to je to, čemu Bible říká „spasení“.
Někdy životní příběh řekne víc, než obyčejná teorie. Ve článku „Proč věřím“ si proto můžete přečíst o Štěpánčině hledání a o její cestě ke křesťanské víře.
Knihy k tématu, které nejsou vůbec marné :)
C.S.Lewis, K jádru křesťanství
Dobře vysvětlené základy křesťanské víry společné všem velkým vyznáním.
Wiliam P. Young, Chatrč
Příběh o hledání smyslu utrpení, o vztahu člověka k Bohu a Boha k člověku – netradiční pohled, který dokáže pomoci porozumět tomu, čemu se dá porozumět jen těžko.
Timothy Keller, Králův kříž
Autor postupně prochází Markovo evangelium a velmi srozumitelně na něm vysvětluje (zamýšlí se), kdo byl Ježíš a proč přišel. Poskytuje pohledy, které by člověka hned tak nenapadly – a které přitom dávají smysl. Skvělá knížka pro zvídavé nevěřící/váhající i pro křesťany.